Než započneme samotný lov, je nutné si určit, pokud nám to tedy není lhostejné, který z rybích druhů budeme chtít lovit. Vzhledem k tomu, že mému srdci je nejbližší moderní styl lovu kaprů, bude se tento internetový magazín ubírat tímto směrem. Cílová ryba bude tedy převážně kapr případně amur. Pokusím se rozepsat krůček po krůčku o všem, co je k lovu potřebné, co je dobré vědět, jako třeba různé taktiky lovu, jakými rybolovnými technikami se dají kapři lovit atd. Každý jednotlivý článek bude zaměřený pro lepší přehlednost na jedno dané téma.
Pokud bude téma obsáhlejší, bude rozděleno třeba na dva nebo tři články. Články budou postupně vycházet tak, jak to můj čas, pracovní, rybářské, a rodinné vytížení dovolí :D. Předem bych chtěl také říci, že články budou vycházet především z mých subjektivních zkušeností, názorů a pohledů na danou věc. Můžou se tedy částečně lišit od Vašich postřehů a zkušeností, ale věřím, že ve spoustě věcí najdeme shodu a třeba začínající rybáře navedou na správnou stopu, případně si po přečtení potvrdí svou vlastní úvahu nebo názor. Bude dobré, když bude od Vás čtenářů i zpětná vazba, kdybyste chtěli něco doplnit, nebo se na něco zeptat.
Na úvod tedy něco o našem společném středobodu zájmu. Kapr obecný, (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití. Byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy českého rybníkářství. Je největší českou kaprovitou rybou. Je také ekonomicky velmi významnou okrasnou rybou, tradice šlechtění okrasných barevných forem pochází především z Japonska (koi) a lze na ně narazit i na některých svazových a soukromých revírech, kde je takový úlovek potom velice ceněný a je považován za vzácnost.
Kapr má variabilní znaky jako barva, šupinatění (šupináč, lysec, řádkáč) nebo proporce. I proto je velice oblíbenou sportovní rybou. Protože i když se jedná o jeden rybí druh, tak každý kapr je víceméně originál. Zejména u trofejních kusů je to velice patrné a díky stále více se rozmáhajícímu stylu „chyť a pusť“, K70 a podobně, je pak možné sledovat jejich přírůstky, nebo kde se třeba kapr v průběhu roku na dané lokalitě pohybuje a to jak ryba celkově prosperuje nebo naopak strádá (většinou už u velmi starých kusů dané lokality). Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů. Maximální délka může být až 120 cm. Může vážit i okolo 40 kg (světový rekord je snad okolo 50 kg, ale to už jde trošku mimo mě a myslím si o tom své). Dožívá se maximálně do 40 let. Má několik forem, z nichž forma sazan je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.
U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a hlava je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve. Zušlechtěná forma kapra vytlačila původního sazana a dnes žije sazan jen vzácně ve veletocích východní Evropy (Dunaj, Volha…)
Kapr je v ČR nepůvodním druhem a dnes má asi nejvyšší zastoupení ve všech stojatých a mírně tekoucích vodách na našem území, ale i po celé Evropě. V Austrálii a Americe je považován za velice invazivní druh, protože zde decimuje původní sladkovodní ekosystémy. Původní kapr sazan pochází z Asie. Kapr má příznivé vlastnosti pro chov (je všežravý, rychle přibývá na váze, dobře snáší transport). Nejvhodnějšími místy pro jejich cílený lov jsou různé přehradní nádrže, mírněji tekoucí řeky, zejména ty regulované s hlubšími a klidnějšími partiemi, rybníky, zatopené lomy, pískovny atd.
Jak už bylo řečeno kapr obecný je všežravec, živí se přirozeně bentosem a dalšími drobnými živočichy jako jsou škeble, raci, vodní šneci, různí bezobratlí vodní živočichové, larvy komárů (patentky) apod., které sbírá ze dna, vodních rostlin a různých potopených překážek. Mimo to sbírá potravu i ve vodním sloupci, nebo přímo na hladině. Potravu také vyhrabává ze dna, které dokáže při této činnosti opravdu pořádně rozrýt, proto je také velmi často označován za „vodní prase“. Dokáže zužitkovat i například plody různých stromů zejména ovocných, které z nich spadají do vody. Nebo když přívalový déšť spláchne do vody různé brouky, larvy, žížaly a další, tak i na této potravě si kapr velice rád pochutná. V našich podmínkách je při chovu přikrmován pšenicí a jinými semeny a další pro něj nepůvodní potravou, kterou velice dobře akceptuje.
Z rybářského hlediska tedy máme spoustu možností, na co kapra můžeme zlákat. Některé nástrahy jsou velmi selektivní jako například boilies o kterém v našem případě bude řeč nejčastěji. Pak tu jsou nástrahy, které jsou výborné, ale méně selektivní, například červy a žížaly u kterých můžeme očekávat záběr prakticky od jakékoliv ryby, protože jsou velmi atraktivní a dá se říci i přirozenou potravou téměř všech druhů ryb. Dále různé druhy semen jako kukuřice, hrách a další obiloviny, pečivo, extrudy atd.
Rozmnožování u kapra začíná obvykle na jaře konkrétně na naše podmínky v měsících květnu a červnu, kdy vzrůstá teplota vody (rozmnožují se při teplotě 15–20 °C). Nejčastěji když se teplota vody dostane stabilně po několik dní na nějakých cca 18°C. Tření probíhá v okrajových, mělkých vodách, které jsou bohaté na vodní rostliny. Často migrují do vhodných míst – např. zatopených luk, míst kde se hojně vyskytují vodní rostliny, mělkých prohřátých zátok, slepých ramen apod. Kapr je polygamní. Plodnou samici obvykle následuje několik samců, kteří mlíčím oplodní jikry, které samice naklade. Samice vypouští více než milion jiker za třecí období. Lepkavé jikry se lepí na vodní rostliny nebo jiné ponořené objekty a z těch se následně vykulí plůdek.
Tímto bych uzavřel první článek, kde jsme si představili rybí druh, kolem kterého se to vše točí a kaprařina se stáva čím dál větším fenoménem
V předchozích řádcích jsme si představili rybí druh, kolem kterého se vše točí a mnoha rybářům včetně mě nedá spát. Kaprařina se stává čím dál větším fenoménem a je jen na nás jakým směrem se bude ubírat. Já osobně doufám, že zůstane hlavně o tom klidu u vody, že bude pořád plno míst, kde se může člověk v klidu zašít a užívat si svůj koníček bez zbytečných omezení a zákazů, ale to je na delší povídání a jak říkám, je to jen na nás všech jak se budeme u vody chovat. Proto si závěrem prvního článku dovolím vyslovit takovou prosbu a přání zároveň. Važte si každé ulovené ryby a přírody kolem nás. Respektujte, co je dáno, respektujte ostatní, neničte a nešpiňte okolí revírů a přírodu jako takovou a třeba těch zákazů jednou začne ubývat a nám všem bude u vody ještě o něco lépe. Zatím je to bohužel asi běh na dlouhou trať, ale já pořád pevně věřím, že se to jednou změní k lepšímu.
Petr Janko