Lín obecný (Tinca tinca)
Kaprovitá ryba, kterou někteří rybáři vnímají za velmi krásnou díky specifickému zbarvení. Zlatá, černá, žlutá, olivově zelená – když tyto barvy smícháme, vznikne právě Lín. Ne tak do slova samozřejmě… Má pouze jeden pár požerákových zubů, na rozdíl o kapra. Je také znám, díky neodolatelné chuti svého masa.
Lín není všední rybou a proto je pro rybáře zážitek, když ho může vytáhnout na chvíli na břeh. Nebude ale nadšen ze špinavého podběráku. Díky velké vrstvě slizu na drobných šupinách je to nevyhnutelné. Lína můžeme poznat podle jemných záběrů, kdy si s námi zahrává a nechá nás dlouze čekat, než se brzda rozjede.
Běžná velikost může být okolo 25-40 cm, ovšem jsou i případy, kde se můžeme setkat s velikostí okolo 50 – 70 cm, cca 7,5 kg, a to už je ohromný kus do sbírky.
Líni žijí většinou samotářský život, je výjimkou pokud ho spatříme ve skupinkách. Jeho největším predátorem bývá štika, která se vyskytuje v podobných místech, ovšem díky svému zbarvení se Lín dokáže dobře maskovat.
Vyskytuje se:
ve stojatých i mírně tekoucích vodách, které jsou prorostlé vegetací, zejména v nížinách. Je nenáročný na množství kyslíku. Potrpí si však na zarostlých místech s menší hloubkou.
Za nástrahu můžeme použít spoustu věcí, mezi které patří: všechny druhy žížal, těsta, kukuřice, těstoviny, červíky
Můj poslední záběr byl na těstovinové kolínko s kouskem česneku
Na lína nepotřebujeme nic speciálního, ať jde o potravu nebo vybavení. Můžeme se ho pokusit chytat jak na položenou, tak na plavanou. Pro mě je snadnější na plavanou, kvůli jeho „drzým“ záběrům. Je to zábava, o tom žádná. Když Vám zabere, hraje si s Vámi.
Neřekl bych, že dnes je chycení lína přímo vzácnost, ale dostáváme se opět do situace, kterou dobře známe s jinými druhy ryb. Zkrátka jich není tolik, co dříve a možná bychom o tom měli přemýšlet, nebo s tím něco dělat.