U vody nastávají chvíle, kdy může být jediný možný způsob jak docílit záběru, pouze velmi přesné zakrmení a nahození montáže do takto zakrmeného místa. Samozřejmě tomu předchází vyhledání toho správného místa, což bylo tématem předchozích článků. Já osobně tuto techniku používám velice rád. V následujících řádcích vám popíši, jak se snažím vše udělat tak, aby bylo zakrmení a nához do takového místa pokud možno co nejpřesnější.
Na začátek si řekneme, jaké pomůcky k tomu budeme potřebovat a rovnou vám bod po bodu popíši účel těchto pomůcek.
- Distanční tyčky – slouží k odměření vzdálenosti na lovné/krmné místo.
- Zakrmovací raketa – slouží k dopravení krmné směsi na lovné místo.
- Lihová fixa nebo markerovací šňůrka – budeme je potřebovat k označení vzdálenosti na vlasci jednoduchým obarvením kousku vlasce. Pokud máme světlý vlasec, postačí černý lihový fix. Pokud máme vlasec tmavý, dobře poslouží např. popisovač pneumatik (bíla barva). Dále je možné zakoupit speciální elastickou šňůrku, kterou jednoduše přivážeme na vlasec a označíme tím vzdálenost.
- Spodový (zakrmovací) prut + naviják – Prut určený výhradně k zakrmování popřípadě markýrování. Oproti klasickým prutům má vysokou pevnost blanku. Vyrábí se v testovacích křivkách většinou od 4.5 – 8 lb. Vydrží tak opakované náhozy s opravdu těžkými raketami plnými krmení na dlouhé vzdálenosti. Je téměř nutností pokud chcete zakrmovat ve větším množství na velké vzdálenosti. K takovému prutu je zapotřebí robustnější naviják, který snese časté nahazování a hlavně stahování raket z velké vzdálenosti. Vlasec používám 0.25 mm, aby to pěkně létalo a jako šokáč pletenou šňůru (na chytacích prutech používám jako šokáč výhradně vlasec). Já osobně takovou sestavu vlastním, ale poslední dobou si mnohem častěji beru k vodě co nejméně výbavy, abych byl co nejvíce mobilní. Proto jsem si pořídil raketku spomb ve střední velikosti (midi). Odpadá mi tím pádem nutnost tahat k vodě třetí (spodový) prut. Bez problémů zakrmím za pomoci této raketky rovnou s chytacími pruty okolo testovací křivky 3 - 3.25 lb.
- Chytací pruty – zde není moc co dodávat. Každý má nějaké dle svého gusta a možností. Snad jen pokud chcete chytat odhozem na opravdu velké vzdálenosti nebo u překážek apod., je potřeba tomu přizpůsobit pruty, navijáky, vlasce, atd. O tom, ale zase v jiném článku.
- Kyblík s návnadou – zde je to opět jen na vás, čemu důvěřujete a na co rádi chytáte. Respektive čím rádi zakrmujete. Tady se fantazii meze nekladou. Já osobně si vždy dělám „spod mix“ tak, aby obsahoval např. různé druhy semen, celé, půlené či drcené boilie, pelety různých velikostí, method mix a to celé rád zalévám ještě nějakou tekutou potravou.
- Lopatka – pomůže k promíchání směsi, k plnění rakety a udržení rukou v čistotě.
- Chránič prstu – proti proříznutí kůže při zakrmování těžkou raketou a dalekých hodech.
Postup: Položíme si na břeh prut tak, aby byl okolo dostatek prostoru a ke každému z jeho konců, tedy ke špičce a na konec rukojeti, zapíchneme jednu distanční tyč. Pokud máme prut o délce 12 ft, budeme počítat 3,6 m od jedné ke druhé tyčce. Následně si nahodíme samotné olovo na místo, které jsme si našli ve vodě. Pokud jsme s náhozem spokojeni, dopneme vlasec tak, že špička prutu bude směřovat k nebi. V této fázi si zaklipujeme vlasec za klip na navijáku a označíme vzdálenost na vlasci jedním z výše uvedených způsobů (bod 3). Důležité je zapamatovat si místo odkud házíme, popřípadě si ho klidně označit třeba klacíkem a z toho pak nahazovat po celou dobu lovu. V této fázi si také vybírám orientační bod na protilehlém břehu, podle kterého budu určovat směr náhozu. Nyní můžeme olovo stáhnout. Olovo položíme k jedné z tyček. Postavíme se s prutem tak, abychom mohli pohodlně namotávat smyčky mezi distanční tyče. Takto pokračujeme, dokud nás nezarazí klip na navijáku. Je potřeba přesně si počítat omoty. Tím dostaneme vzdálenost lovného místa.
Příklad: pokud máme na distančních tyčích 23 omotů (23 x 3,6 = 82,8), budeme tedy vědět, že chytáme 82,8 m od břehu. Takto si odměříme i zbývající pruty. Pokud máme dvě nebo i více lovných míst, musíme odměřit samozřejmě každé zvlášť a dle toho zaklipovat jak prut chytací, tak krmící. Když máme vše odměřeno, můžeme vzít prut s raketou a zakrmit si lovné místo. Naplníme raketu připraveným krmením, zavřeme a sklepneme tak, aby se krmení dostalo co nejvíce do její spodní časti. Tím se nám raketa při letu více stabilizuje. Po náhozu je potřeba prut napřímit k nebi tak, aby špička prutu absorbovala energii, která vznikne, když se nához zarazí o klip na navijáku. Raketa narazí na hladinu a uvolní se z ní krmení. Poté raketu stáhneme a postup opakujeme, dokud nebudeme s množstvím krmení dopraveného na místo spokojeni. Pro začátek většinou volím okolo pěti raket na jeden prut a podle situace pak případně místo dokrmím. Takže máme zakrmeno a nezbývá nám nic jiného, než na chytací pruty, které jsou odměřeny na stejnou vzdálenost, připevnit montáže. Ty už jen musíme přesně poslat na místo určení - námi připravené krmné místo. Pokud jste do této chvíle udělali vše správně, a ryby budou při chuti, určitě se brzy dočkáte záběru. ☺
Fotonávod:
 |
1. Potřebné pomůcky pro přesný zákrm |
 |
2. Distanční tyčky pro odměření vzdálenosti |
 |
3. Rozmístění tyček na délku prutu |
 |
4. K jedné tyči upevníme konec montáže |
 |
5. Detail omotů kolem distančních tyčí |
 |
6. Omoty kolem tyček počítáme do chvíle, kdy se dostaneme na požadovanou vzdálenost a nebo nás případně zarazí klip na navijáku, pokud jsme si již hotspot našli předtím například pomocí olova nebo markeru. |
 |
7. Zaklipovat a označit vzdálenost fixem pro další náhozy |
 |
8. Označený vlasec. Při nutnosti odklipování najdeme snadno značku a můžeme zaklipovat bez opětovného použití tyček. |
 |
9. Olovo v quick change vyměníme za krmící raketu
|
 |
10. Detail krmící rakety |
 |
11. Spod mix a pomůcky připravené na zákrm námi vytypovaného místa |
 |
12. Zbývá jen čekat a u toho se vyplatí sledovat zda se v krmném místě nebo třeba jinde neprozradí ryby |