Rybí smysly a komunikace (1. část)

Dnes si povíme o poměrně důležitém tématu pro rybáře. Pokud chodíte k vodě častěji a baví Vás to stále víc, je dobré toho vědět o rybách co nejvíce, aby nás nic nepřekvapilo a aby byl náš den u vody úspěšný po všech stránkách.

Rybí smysly

I když si někdo může říct, k čemu by byl rybám pod vodou například sluch, tak i ryby mají všech pět smyslů po hromadě jako my a já Vám to zkusím přiblížit.

pstruh velký

Čich

Rybí čich funguje trochu jinak než u nás, díky jinému prostředí a všechno ve vodě, se šíří zkrátka jinak, než ve vzduchu. Chemický vodní pach je rybou nasátý a putuje prvním hlavovým nervem rovnou do mozku. Tato cesta mezi nosními dírkami a mozkem je poměrně krátká a přímá, proto se ryby mohou na tento smysl spolehnout.

  • Přivábí rybu k potravě

  • ryby jsou díky němu schopné odhalovat nebezpečí

  • komunikační prostředek u ryb v hejnu

  • v době páření je to způsob k nalezení vhodné partnerky, či partnera

  • péče o mláďata + tažným rybám pomáhá nalézt trdliště (místo, kde dochází ke tření ryb)

 

Sluch

Zvuk se pod vodou šíří mnohem rychleji a naše uši na to nejsou přizpůsobené, proto pod vodou téměř neslyšíme. Pro ryby to ovšem neplatí, proto se také chováme u vody ohleduplně a snažíme se nedělat hluk. A to ne jen kvůli úlovkům, ale kdykoliv vůči přírodě. Ryby slyší skoro všechny zvuky, které za zní ve vodě i v jejím nejbližším okolí.

Všechny ryby mají uši, resp. Sluchové orgány a také vnímají zvukové vibrace pomocí postranní čáry. Ryby můžete vyplašit pouze bouchnutím dveří od auta, nastartovaným motorem apod. Rychlost zvuku ve vodě je asi 4,5x vyšší, než ve vzduchu. Sumec například z našich dravců slyší nejlépe, ale třeba okoun je typický vodní hlušec, jeho dominantním smyslem je zrak.

lake

Chuť

Obecně chuť slouží k zachycení vjemů na krátkou vzdálenost. I ryby mají chuťové pohárky, nějaké dokonce na stejném místě jako my – v dutině ústní a na začátku hltanu, ale také tam, kde je lidé nemají – v žaberních tyčinkách a na povrchu těla, především na pyscích, vouscích nebo ploutvích, kde jsou chráněné vnějším slizem. Na jazyku na rozdíl od nás nic necítí. Pokud ryba vezme něco do tlamy nebo do něčeho šťouchne, citlivá zakončení chuťových seskupení prudce zareagují.

 

 

Autor: MU